NAŠE POMOC VE ŠKOLNÍM ROCE 2016/2017
CHARITATIVNÍ AKCE 2014 – 2016
Pomáháme
Asi začnu ze široka. Na otázku, „co Ti dělá v životě radost“, odpověděli naši žáci slovy „pomáhat druhým“. Své názory vyjádřili různě. V nižších ročnících zazněla nesmělá slova „babičky budou mít zase takové jiné oči, jakože mokré, nebo co“, ve vyšších ročnících jsem pak uslyšela suverénní „není problém, to zase zmáknem a pomůžem“.
Jejich odpovědi mě nepřekvapily. Různé formy pomoci druhým mají na naši škole již dlouhou tradici. Ještě dnes,
po třech letech, jsou děti naší školy pyšné na ručně utkanou šerpu symbolizující poděkování třiceti HIV pozitivních batolat ze siročince v Etiopii. Naši žáci tehdy vybrali neuvěřitelných patnáct tisíc korun během několika dní. Spontánně, s velkým nadšením a sami.
Zdaleka však nejde jen o peníze. Také v tomto školním roce budeme pokračovat ve všech aktivitách, které mají udělat radost slabým a potřebným.
Simon Ngigi
Chlapec z Keni, kterého jsme adoptovali, zvládl základní školu, nyní studuje na škole střední a chce se stát lékařem. Děti, které adopci vymyslely, jsou již dávno středoškoláky a vysokoškoláky, jejich myšlenka však žije dál v našich současných žácích. V září se již uskutečnil Koncert
pro Simona, s finanční pomoci se připojili vyučující i děti, a tak chlapec bude moci i nadále studovat. Nebude mít hlad, dostane školní uniformu, bude očkován, má nárok na lékařskou péči, popř.hospitalizaci.
Z každého dopisu od něj máme velikou radost a děkujeme všem, kteří přispěli k tomu, že v Nairobi se z malého chlapce z chatrče stal seběvědomý mladý muž, který chce pomáhat druhým.
Děti měly samy přijít na to, kdo v dnešní době potřebuje pomoci nejvíce. Z řadu návrhů opět vybraly:
1. pomoc dětem v dětských domovech
2. pomoc seniorům
3. nezapomněly ani na útulek pro opuštěná zvířata
Tak jako každý rok se rozbíhají sbírky:
– hračky pro nejmenší děti
– hračky pro starší děti
– knihy pro děti
– knihy pro seniory
– konzervy, granule, vitamíny a deky pro psy a kočky
Věřím, že opět přispějeme ke krásným Vánocům v domech
pro seniory, že kluci a holky z dětských domovů si znovu rozeberou hračky, CD, knihy a různé dobroty, že vděčné pohledy zvířat nás znovu zahřejí u srdíčka nejen o Vánocích.
Také bychom chtěli znovu poděkovat všem rodičům, kteří
se na těchto akcích podíleli, ať už odvozem věcí, finančně,
či povzbuzením. Jen namátkou: obrovská krabice s vitamíny
a léky od firmy Vitar pro babičky a dědečky, krásné skleněné věci od firmy JOGS glass studio /paní Obšívačová/ a další
a další. I nadále budeme vděčni za jakoukoli pomoc.
Přišly za mnou děti z nižších ročníků s otázkou: „ Budeme zase pomáhat?“
„ A chcete?, zeptala jsem se.“
„ Jo“, odpověděly a pyšně dodaly „Mamka s taťkou se ptají taky“.
A já v tu chvíli věděla, že naši žáci mají velikou naději, že z nich vyrostou lidé nesobečtí, laskaví, kteří nebudou lhostejní k problémům tohoto světa, tedy-lidé šťastní.
Charitativní akce 2013/2014
Ve školním roce 2013/2014 budou i nadále pokračovat již tradiční charitativní akce.
- Zlínský útulek pro opuštěná zvířata
- Pomoc domovu seniorů
- Pomoc dětským domovům
- Pomoc handicapovaným dětem – hipoterapie
Z našich žáků vyrůstají nejen výborní studenti, vynikající sportovci, ale i dobří lidé. Co si víc přát?
Adopce Linsy Awuor
Vzhledem k tomu, že první adoptované dítě Simon Ngigi vyrostl po mnohaleté adopci z malého chlapce v soběstačného mladého muže s ukončeným středoškolským vzděláním, rozhodli jsme se adoptovat další dítě, kterému bychom pomohli se základními životními potřebami, studiem a očkováním.
Centrum narovinu nám „nabídlo“ řadu dětí. Snad každé potřebovalo akutně pomoci, ale nakonec jsme se rozhodli pro šestiletou Linsy Awuor. Smála se na nás z fotografie tak krásně, že jsme vybrali právě ji.
Je velmi nadaná, chce studovat, sportovat a tančit. I to napomohlo našemu rozhodnutí, vždyť i my jsme pyšní na to, že jsme žáci sportovní školy. A tak jsme již Linsy zaplatili školné, školní pomůcky, uniformu a jídlo. Holčička bydlí ve městě Kisumu ve čtvrti Rusinga v Keni.
„Koncert pro Afriku“, který se již uskutečnil, pomohl díky vám, žákům i učitelům získat podstatnou část na celoroční adopci našeho nového dítěte.
Děkujeme, že nemyslíte jen na sebe a chcete dál pomáhat těm slabším, kteří nemají takové štěstí, jako máte vy. Na závěr ještě citát z posledního dopisu od Simona Ngigiho:
Drazí žáci ze školy Emila Zátopka, jsem vám tolik vděčný za to, co jste pro mne udělali. Díky vám jsem neměl hlad, byl jsem pyšný na svou školní uniformu a byl jsem očkován proti smrtelným nemocem. Hrál jsem za školu svůj milovaný fotbal, v době občanské války jsem byl v bezpečí díky našim učitelům a hlavně – ukončil jsem střední školu. Díky tomu mám práci a mohu podporovat celou svou rozvětvenou rodinu i nemocné rodiče. Jak vám mám za to poděkovat? Snad se jednou podívám do vaší krásné klidné země a poděkuji vám osobně. Bůh vám žehnej. Váš Simon Ngigi.
No řekněte, nestálo to za to?